Lermontov Michail Jurjevič (1)

Z skolavpohode.cz

Lermontov se nedožil ani sedmadvaceti let (1814-1841). Na vlastní kůži již odmalička poznal třídní rozdíly. Jeho otec byl kapitánem ve výslužbě, nebyl proto bohatý. Oslnil zato krásou a duchaplností jednu z bohatých velkostatkářských dcerek v Penzské gubernii. Byla z toho svatba. Přineslo to jenom rodinný rozvrat. Sotva 4 roky trvalo manželství. Jedinému synku nebyly ještě ani 3 roky, když jeho mladičká a útlocitná matka zemřela a on zůstal sám mezi ohnivým otcem a žárlivou babičkou, tvrdou statkářskou Arseňjevovou. Bohatá a pyšná tchyně neměla od počátku ráda chudého zetě. Nemohli dál od sebe žít. Kapitán se přestěhoval na svůj stateček a ponechal výchovu svého synka babičce. A ta ho zahrnula všemožnou láskou, obklopila ho cizokrajnými guvernantkami a vychovateli, naučil se francouzsky, německy i anglicky. Jezdila s ním do lázní a na Kavkaz, aby upevnila jeho zdraví. A přitom ho zraňovala a otravovala, kde byl nejcitlivější: v lásce k otci a v přirozeném vývoji radostného dětství. Už jako hoch prožíval bolestný vnitřní rozvrat. Nepoznal jásavé radosti šťastných a bezstarostných dětských let.

Pokračování je přístupné pouze pro registrované. Přihlaš se nebo se zaregistruj.