Achmatovová Anna Andrejevna

Přejít na: navigace, hledání

Ruská lyrická básnířka a překladatelka (mj. i české poezie) ukrajinského původu, nazývaná "Sapfó 20. století". Představitelka modernistického ruského básnického směru akméismu. Vystudovala práva v Kyjevě a v roce 1910 se vdala za básníka a kritika Gumiljova, který však byl o jedenáct let později popraven. Jako reakci Achmatovová napsala sbírku básní, která jí způsobila nemalé problémy a básnířka plných sedmnáct let nemohla najít pro svoji tvorbu žádného nakladatele. V té době se změnilo politické klima, nikoli však k lepšímu. Začala II. světová válka a její syn byl zatčen. V roce 1946 se Achmatovová stala spolu se satirikem Zoščenkem terčem nevybíravé politické kampaně. Znovu tak začala vydávat až v roce 1958, osm let před svou smrtí. Zpočátku psala postsymbolistické básně, později vynikla jako autorka komorních a tragických lyrických básní o bělogvardějcích (příslušnících protisovětského exilu), stalinském teroru a represích umělců i intimní, milostné a filosofické poezie, v níž kultivovala klasické tradice ruského básnictví a spojovala společenskou reflexi s expresívní citovostí a zdůvěrněním básnického jazyka. Psala také kritické studie o Puškinovi, užívala zkratky a náznaky. Protože celý život soucítila s vládní opozicí a ruský lid ji obdivoval i vychvaloval, tak svou zem neopustila ani v nejtěžších chvílích. Rok před svou smrtí obdržela čestný doktorát na univerzitě v Oxfordu. Zemřela ale tam, kde strávila takřka celý život - v Petrohradě. "Rukavičku levou navlékla jsem na svou pravou ruku roztržitě." .

Pokračování je přístupné pouze pro registrované. Přihlaš se nebo se zaregistruj.