Absurdní divadlo

Přejít na: navigace, hledání

Směr avantgardního divadla a dramatu od 50. let 20. století, zobrazuje skutečnost jako nesmyslnou. Nivelizující vliv moderní civilizace, nepřehlednost života ovládaného stereotypy a ohrožení mezilidské komunikace vyjadřují témata osamělosti, odcizení člověka, úzkosti, nesmyslnosti existence, ztráty životních jistot. Na rozdíl od předchozích stylových revolucí absurdní drama nejen zlomilo tradice, ale radikálně proměnilo základní charakteristiky dramatu: ruší souvislý děj, opomíjí charakteristiku postav, deformuje a devalvuje jazyk, který ztrácí svou sdělovací funkci. Dialog už neumožňuje žádnou komunikaci, na jeho místo nastupují prázdné fráze, mechanické tlachání. Předchůdci absurdního dramatu - G. Büchner, A. Strindberg a zejména A. Jarry (Král Ubu, 1897). Mezi nejvýznamnější představitele patří Beckett, Ionesco, Genet, Adamov, Pinter, Albee, Havel, Mrożek.

Pokračování je přístupné pouze pro registrované. Přihlaš se nebo se zaregistruj.