Sekora Ondřej

Z skolavpohode.cz

Český kreslíř, karikaturista, spisovatel, ilustrátor, zasvěcený znalec přírody, redaktor, sportovní komentátor a animátor sportovního dění, autor prvních pravidel ragby v Československu. Narodil se v Brně-Králově Poli, kde vychodil obecnou školu. V roce 1921 nastoupil do 'Lidových novin', díky čemuž absolvoval jako redaktor dva roční pobyty v Paříži. V roce 1928 se spolu s redakcí přestěhoval do Prahy. Řádnému studiu kreslení se začal věnovat začátkem třicátých let. Svůj originální výtvarný jazyk si vytvářel na základě životní zkušenosti a vlivu svých adoptovaných vzorů - Mikoláše Alše (1852-1913), Wilhelma Busche (1832-1908), Pietera Brueghela (asi 1525-1569) a Henri Rousseaua (1844-1910) - při každodenní práci pro noviny. K jeho charakteristickým znakům patří schopnost vyprávět příběh s mravním naučením, expresívní nadsázka a dynamická zkratka. Ze všech našich špičkových kreslířů a ilustrátorů, jakými jsou např. Josef Čapek, Josef Lada a Jiří Trnka, má coby mistr narativní figurace nejblíže k řeči animovaného filmu - sehrál v českém prostředí obdobnou roli jako v americkém Walt Disney (1901-1966). Sekorův hlavní hrdina, ztělesnění činorodosti a smyslu pro fair play, se zrodil na stránkách 'Lidových novin' v roce 1932. Po úspěšném startu v novinových seriálech vstoupil spolu s dalšími hrdiny z říše hmyzu do barevného světa dětských knih. Jeho osobní styl s dynamickým dějem a výpravnou scénou s množstvím detailů v suverénním kreslířském podání charakterových typů, v němž se slučuje obě důležité složky svého nadání - schopnost ilustrovat skutečnost a schopnost karikaturního vidění - vrcholí ve čtyřicátých letech. Spolu s Cyrilem Boudou (1901-1984) se tu stává vrcholným představitelem groteskní, výpravné figurativní ilustrace, sytící živou představivost dětského čtenáře. Význam tohoto typu "animované ilustrace" začal posléze po nástupu audiovizuálních médií ustupovat do pozadí a částečné satisfakce se dočkal až s nástupem narativní, groteskní figurace ve volném umění, ilustraci a kresleném filmu na konci šedesátých let a znovu pak v letech osmdesátých a devadesátých. V letech 1944-45 byl Sekora internován v Kleinsteinu a v Osterode. Po válce pracoval v 'Dikobrazu', po roce 1952 se věnoval pouze psaní a výtvarné práci. Sekora se rozhodně stal dětskou múzou a inspirativním vzorem řady současných autorů, jejichž kreslené příběhy provázejí další generace dětí. Zemřel v Praze.

Pokračování je přístupné pouze pro registrované. Přihlaš se nebo se zaregistruj.