Ray Man

Z skolavpohode.cz

Narodil se r.1890 v Philadelphii. Nejprve studoval architekturu a mechaniku, potom se zabýval průmyslovým návrhářstvím. V r.1907 se rozhodl věnovat se malířství. Mocně na něj zapůsobila Armory Show z r.1913, a tak se přiklání k abstrakci, jenže v karikaturním stylu, které ohlašuje dadaizmus. Oženil se s Francouzskou a potom se setkává s francouzskými umělci, kteří žijí přechodně v New Yorku, kromě jiných s Marcelem Duchampem, Picabiem a s Varésem. S Duchampem a Picabiem představuje r.1917 v New Yorku dadaistické hnutí. R.1920 zakládá s Duchampem a s Katherinou Dreierovou Société Anonyme (organizace, jejíž úlohou bylo seznamovat americkou veřejnost s nejnovějšími uměleckými směry). V r.1921 odchází do Paříže. Tam se potkává s Bretonem, Aragonem, Soupaultem a Eluardem, kteří ho zapojují do rodícího se surrealistického hnutí. Aby se uživil, stává se fotografem, zezačátku dělá reprodukce svým přátelům, potom portréty, které se brzy staly módou. Zabezpečuje si tak svou existenci. V Paříži zůstává až do r.1940, potom se vrací zpět do Kalifornie. Od r.1951 je znovu v Paříži. V jeho díle jsou různé aspekty, které je těžko možné dáti do souvislosti. Nikdy vlastně neusiloval o vytvoření vlastního stylu. Uspokojoval se s tím, že "se dle možnosti vyhýbal tomu, aby opakoval styl jiných a svůj vlastní. A tak každý obraz anebo každá série obrazů je cosi úplně odlišného od předešlých prací". Man Ray začínal napodobováním pláten od Paula Cézanna. Rychle od nich přešel k dadaistickým dílům- k sledu rozřezaných, ostře barevných ploch, které působí svěže právě tím, že nemají koncový význam. Pokusil se stříkací pistolí vyrobit obrazy, které vypadaly úplně jako fotografie. Jednou při jednom pokusu vynalezl "rayografy", obrazy, kterých dosáhl tím, že předměty kladl na citlivý fotografický papír. Jeho surrealistické malby úspěšně využívají groteskního sestavení neobvyklých předmětů. Nedávno vytvořil mimořádné a svou jednoduchostí zarážející abstrakce. Pro Mana Raye je charakteristické, že odmítá "hovořit vážně" anebo určovat si program. Prohlásil: " V mém díle není ničeho pokusného. Jít za radostí, která mně vábí není věda. Anebo lépe, jak jsem již ukázal, mne žene má touha a ne nevyhnutelnost."

Pokračování je přístupné pouze pro registrované. Přihlaš se nebo se zaregistruj.