Privatizace a odstátnění

Z skolavpohode.cz

Po roce 1948, kdy se jedinou vládnoucí stranou u nás stala KSČ, se pro ekonomiku stal vzorem socialismus sovětského typu. Důsledkem byla likvidace peněžně tržních vztahů a zachován byl snad jen pouze trh spotřebního zboží, i když i ten byl centrálně spravovaný. Ekonomika byla řízena státními pětiletými a ročními plány, které rozdělovaly zdroje i potřeby mezi stát a podniky a mezi dodavatele a odběratele. Tak se stalo že i v době míru pokračovalo přídělové hospodářství. Jak zlá byla tato reforma bylo vidět již po několika letech, proto.se od druhé poloviny 50. let začalo uvažovat o reformě. Projekt 1. ekonomické reformy však nevyšel. Mezi roky 1966 a 1969 byl pokus o druhou ekonomickou reformu, který však také selhal a důsledky byly hodně špatné. Odvětví průmyslu se nemodernizovala a neobnovovala, většina zisků se odváděla do centralizovaných fondů a z těch pak byly budovány ekonomicky neefektivní a technicky snad ještě horší továrny. Špatně na tom byla také doprava, ekologická ochrana přírody, situace s byty, nekvalitní výrobky na trhu chybělo spotřební zboží apod. Toto vše vedlo k 17. listopadu 1989 a k úplnému zhroucení totalitního systému. Po startu ekonomické reformy 1. ledna 1991 se podařilo vytvořit novou ekonomickou rovnováhu, která několik let vykazuje stabilitu. Změna vlastnických vztahů měla být provedena ve třech krocích: malá privatizace, částečná restituce a velká privatizace a to standardními i nestandardními metodami. (investiční kupóny) Zvláštní pozornost se věnovala také odstátnění, liberalizaci cen a hlavně daňovému systému. Vlastnická transformace však byla velmi složitá a obtížná. Úspěch závisel na rychlosti a účinnosti. Pokud šlo o menší podniky, byli ekonomové rozhodnuti pro malou privatizaci (podniky byly prodávány za hotové nebo pronajímané v aukcích) ale u způsobu transformace velkých a středních státních podniků se však stále dohadovali. Nakonec se rozhodlo nejdříve pro velkou privatizaci (přímá privatizace nestandardní kupónovou metodou) a pak pro restrukturalizaci. Vlna privatizace byla však zahájena až po téměř dvou letech od liberalizace trhu zboží a služeb a druhá pak po více než třech letech. Dokončení privatizace se předpokládalo v průběhu roku 1994. Proces této transformace hodně zkomplikoval problém restitucí. (tj. návrat zestátněného majetku původním vlastníkům, který se však měl vztahovat i na i na jejich dědice) V České republice proběhlo znárodnění ve dvou etapách. (a docházelo k soudním sporům a snaze o navrácení rozsáhlých majetků a podvodům a korupcím a tak)

Pokračování je přístupné pouze pro registrované. Přihlaš se nebo se zaregistruj.