Máj (3)

Z skolavpohode.cz

Mácha (1810-1836) se na svět díval trochu jinak než jeho předchůdci i než jeho vrstevníci. Miloval procházky do přírody, na rozdíl od svých vrstevníků, kteří si nanejvýš vyšli v neděli za hradby, chodil dost daleko. Dokonce byl pěšky až v Benátkách. Vybudoval si tak k přírodě velmi silný citový vztah. Asi bych řekl, že mu byla země bohem. Jako každý, kdo občas trochu přemýšlí nad věcmi okolo sebe, také on hledal podstatu existence. Vysvětlení křesťanství, že vše pochází od boha mu, rozhodně nestačilo. Nejvyšší hodnotou pro něj byla země, věřil v konečné splynutí člověka s hmotou, protože člověk ze země přišel a zase se do ní vrátí. V tom byly jeho názory převratné, já bych řekl odlišné od ostatních, a když máme jiné názory než ostatní a jsme v menšině, tak nás ta většina nebere moc vážně. Mácha byl samotář, ale nebylo to jenom tím, že by ho všichni zavrhovali, spíš to tak chtěl sám. Byl taková klasicky rozpolcená a nespokojená osoba romantismu, říká se o něm, že byl jediným opravdovým českým romantikem.

Pokračování je přístupné pouze pro registrované. Přihlaš se nebo se zaregistruj.