Jung Carl Gustav (1)

Z skolavpohode.cz

Švýcarský psychiatr, psycholog a psychoterapeut, profesor na univerzitách v Basileji a Curychu. Spolu se Sigmundem Freudem, který na něj měl velký vliv, byl zakladatel psychoanalýzy. Jungův odpor ke škole vyústil v neurózu, z které si však vlastními silami dokázal pomoci, dostudoval gymnázium a dokonce začal studovat medicínu. Poté se začal věnovat psychiatrické praxi - nastoupil na psychiatrickou kliniku a postupně se stal jedním z nejuznávanějších světových psychiatrů. Jako první začal úspěšně léčit schizofrenii, úspěch měl i v léčení psychóz. Pomocí výkladu snů zjiš»oval psychický stav pacienta a původ jeho nemoci. Od roku 1909 se zabýval studiem mytologie a religionistiky, čímž si znepřátelil Freuda - k definitivnímu rozchodu došlo po Jungově jmenování prvním prezidentem 'Mezinárodní psychoanalytické společnosti'. Jung nehodlal akceptovat Freudovo sexuální pojetí psychologické energie, ten zase odmítal parapsychologické jevy. Aby se od Freuda odlišil, nenazýval svojí metodu psychoanalytikou, ale analytickou psychologií. V té době u něj nastalo období introverze - sám tedy duševně onemocněl. Začal intenzívně pracovat na teoriích o osobním a kolektivním nevědomí a učení o archetypech. Mezníkem v jeho tvorbě bylo učení o extroverzi a introverzi, v roce 1928 začal studovat alchymii. Během II. světové války se stal prezidentem 'Mezinárodní společnosti pro lékařskou psychiatrii', kde se snažil zajistit členství i psychiatrům s antifašistickým smýšlením, zároveň ale vydal problematický spis o Židech. V padesátých letech vydal svá stěžejní, i když málo srozumitelná díla pojednávající o křes»anství a o duševních protikladech. Jako psychiatr zabývající se i náboženskou otázkou zjistil, ze právě víra je častou príčinou neuróz (sám byl veřící).

Pokračování je přístupné pouze pro registrované. Přihlaš se nebo se zaregistruj.