Hérakleitos z Efesu

Z skolavpohode.cz

Řecký přírodní filosof. Jeden z nejpozoruhodnějších myslitelů předsókratovského období řecké filosofie. Jeho učení je určitým protipólem nauky elejské školy o jediném neměnném bytí. Za pralátku všeho jsoucího pokládal "věčně živý oheň", jehož život spočívá v cyklických zvratech protikladů. Svět je proto neustálé dění, v němž "vše plyne". Střídání protikladů, např. života a smrti, bdění a spánku, dne a noci, má povahu vzájemného boje řízeného jedinou zákonitostí, kterou nazývá rozum (logos), zákon a spravedlnost. Člověk je částí světového ohně, a proto je podroben této zákonitosti stejně jako ostatní svět. Oheň je i nositelem rozumu, duše je jakýmsi "ohnivým výparem", tj. jednou z podob ohně. Ostře rozlišoval mezi moudrostí (poznání logu, jímž se vše řídí) a mnohoučeností. Protože jsou jeho výklady těžko srozumitelné, bývá nazýván "temným".

Pokračování je přístupné pouze pro registrované. Přihlaš se nebo se zaregistruj.