Futurismus

Z skolavpohode.cz

V├Żznamn├Żm mezn├şkem v evropsk├ęm um─Ťn├ş v posymbolick├ęm a poimpresionistick├ęm obdob├ş se stal futurismus. Od n─Ťho vedly p┼Ö├şmo nebo zprost┼Öedkovan─Ť cesty k r┼»zn├Żm dal┼í├şm modern├şm sm─Ťr┼»m. N─Ťkter├ę um─Ťleck├ę z├ísady futurismu se projevily u n├ís v Neumannov─Ť civilismu, staly se jedn├şm z pramen┼» ─Źesk├ęho poetismu a francouzsk├ęho surrealismu, jeho vlivem pro┼íli tak├ę kubisti─Źt├ş um─Ťlci. Prvky futurismu jsou obsa┼żeny i ve stavitelsk├ęm slohu dvac├ít├Żch let - konstruktivismu. V├Żbu┼ín├í vlna futurismu, kter├í se zvedla u┼ż p┼Öed prvn├ş sv─Ťtovou v├ílkou v It├ílii, je vysv─Ťtliteln├í jeho z├íkladn├şmi v├Żchodisky. Byl obr├ícen k p┼Ö├ştomnosti a budoucnosti. Zavrhoval v┼íechny historick├ę tradice, akademismus a strnul├ę n├ívyky v my┼ílen├ş, v um─Ťleck├Żch postupech a prost┼Öedc├şch, odm├ştal tak├ę psychologick├Ż z┼Öetel ve star┼í├ş literatu┼Öe. Modern├ş ┼żivot 20. stolet├ş se svou velkom─Ťstskou civilizac├ş a technikou m─Ťl podle m├şn─Ťn├ş jeho propag├ítor┼» proniknout do um─Ťn├ş, p┼Öen├ęst je do nov├Żch poloh a set┼Ö├şt hranice mezi jednotliv├Żmi um─Ťleck├Żmi druhy (nap┼Ö. mezi literaturou a mal├ş┼Östv├şm). Stoupenci futurismu odm├ştli jak realismus, tak romantismus. Futurismus se ohl├ísil roku 1908 manifestem, jeho┼ż autorem byl italsk├Ż b├ísn├şk Filippo Tommaso Marinetti (1876-1944). Program futurismu shrnul do n─Ťkolika po┼żadavk┼»: kr├ísa neklidu, rychlosti a boje, poezie odvahy a revolty. P┼Ö├şzna─Źn├Ż byl zejm├ęna z├ív─Ťre─Źn├Ż bod manifestu: "Budeme op─Ťvovat obrovsk├ę z├ístupy vyburcovan├ę prac├ş, radost├ş nebo vzpourou; budeme op─Ťvovat mnohobarevn├ę a polyfonn├ş p┼Ö├şboje revoluc├ş v modern├şm velkom─Ťst─Ť; budeme op─Ťvovat teteliv├Ż no─Źn├ş ┼ż├ír zbrojnic a lod─Ťnic pod jejich prudk├Żmi elektrick├Żmi lunami; ┼żrav├í n├ídra┼ż├ş; tov├írny, mosty, lokomotivy s mohutnou hrud├ş, klouzav├Ż let aeropl├ín┼»." Z├íkladem futuristick├ę poetiky byl dynamismus, projevuj├şc├ş se jednak v├Żrazovou zkratkovitost├ş, jednak mnohotv├írnost├ş a prom─Ťnlivost├ş b├ísnick├ęho rytmu. Odr├í┼żel snahu o um─Ťleck├Ż ekvivalent pohybu a rychlosti jako typick├Żch znak┼» ┼żivota 20. stolet├ş. Druh├Żm podstatn├Żm rysem byla jednota p┼Öedm─Ťtu, prost┼Öed├ş a atmosf├ęry transformovan├í do um─Ťleck├ęho obrazu, prol├şn├ín├ş rovin. Aby futurismus mohl uskute─Źnit sv├ę z├ím─Ťry v praxi, provedl obsahovou a syntaktickou destrukci v─Ťty a vytvo┼Öil teorii osvobozen├Żch slov. Slova se ve v─Ťt─Ť nebo ve ver┼íi skl├ídala bez ohledu na logick├ę vazby a pravidla syntaxe. Byla odstran─Ťna kompozi─Źn├ş v├ízanost, oslaben├í ji┼ż p┼Öedt├şm v impresionismu, uvoln─Ťn├í grafick├í podoba ver┼íe (nap┼Ö. ve sch┼»dkovit─Ť psan├Żch ver┼í├şch) a zru┼íena interpunkce. Experiment├íln├ş charakter futurismu pokra─Źoval tak├ę odstra┼łov├ín├şm hranic mezi um─Ťn├şm slovesn├Żm a hudebn├şm nebo v├Żtvarn├Żm. Ideologicky byl futurismus nejednotn├Ż, a to i uvnit┼Ö sam├ę It├ílie. P┼Öipojovali se k n─Ťmu um─Ťlci z ┼Öad anarchist┼», syndikalist├ę a pozd─Ťji tak├ę komunist├ę, ale stejn─Ť tak i nacionalist├ę. Za prvn├ş sv─Ťtov├ę v├ílky sehr├íla kladnou roli futuristick├í dru┼żstva a ─Źasopis Roma futurista, zahrocen─Ť a aktivn─Ť vystupuj├şc├ş proti Rakousko-Uhersku. S├şl├şc├ş nacionalismus, p┼Öedznamenan├Ż v prvn├şm manifestu Marinettiho, svedl v┼íak italsk├Ż futurismus na scest├ş. Marinetti, u n─Ťho┼ż se projevily krom─Ť um─Ťleck├Żch ambic tak├ę ambice politick├ę, vstoupil roku 1921 do voleb, sp┼Ö├ítelil se s Mussolinim a roku 1924 na kongresu futurist┼» proklamoval futuristicko-fa┼íistick├ę souru─Źenstv├ş. To pak dovr┼íil ve t┼Öic├ít├Żch letech p┼Öi vp├ídu It├ílie do Habe┼íe, kter├Ż ospravedl┼łoval, propagoval, a dokonce b├ísnicky oslavil. Zcela jinou podobu m─Ťl futurismus v Rusku, kter├ę se stalo jeho druh├Żm v├Żznamn├Żm centrem. Zde se futurismus ideov─Ť spojil s proticarsk├Żm a protiv├íle─Źn├Żm, demokraticky nalad─Ťn├Żm hnut├şm a v osob─Ť Vladimira Majakovsk├ęho (1893-1930) nalezl sv├ęho p┼Öedn├şho b├ísn├şka. Majakovskij roku 1923 ve stati Futurismus dnes z├ísadn─Ť rozli┼íil italsk├Ż a rusk├Ż futurismus, konstatoval jeho p┼Ö├şbuznost v oblasti formy, ale z├ísadn├ş odli┼ínost v n├ízorov├ę rovin─Ť. V rukou Majakovsk├ęho se stal graficky v├Żrazn├Ż ver┼í nosnou konstrukc├ş soci├íln─Ť pronikav├Żch b├ísnick├Żch, my┼ílenek, polemik a v├Żzev. Slou─Źil form├íln├ş v├Żboje futurismu s revolu─Źn├şmi c├şli v d├şlech 150 000 000, V. I. Lenin, Spr├ívn├í v─Ťc a stal se jedn├şm z b├ísn├şk┼» spoluur─Źuj├şc├şch v├Żvoj modern├ş poezie. Vynikl i jako dramatik zda┼Öil├Żm pokusem o masov├Ż sc├ęnick├Ż projev v dramatu Mysteria buffa a divadeln├şmi satirami ┼át─Ťnice a Ledov├í sprcha. Origin├íln├şm rusk├Żm futuristou byl b├ísn├şk Velemir Chlebnikov (1885-1922), jeho┼ż Majakovskij vysoko cenil jako experiment├ítora, kter├Ż ve sv├ę tvorb─Ť odkryl netu┼íen├ę mo┼żnosti rusk├ęho jazyka a ver┼íe (V├şla a sk┼Ö├ştek, V├ílka v pasti, Noc p┼Öed sov─Ťty).

Pokra─Źov├ín├ş je p┼Ö├şstupn├ę pouze pro registrovan├ę. P┼Öihla┼í se nebo se zaregistruj.