Chirico Giorgio de

Z skolavpohode.cz

Narodil se r.1888 ve Volu v Thesálii. Jeho otec se usadil v Gracku a pracoval tam jako inženýr. O několik let později, kdy se rodina usadila v Athénách, chodí Chirico do Polytechnické školy, která je zároveň školou inženýrskou i výtvarnou. Věnuje se malířství, dělá krajinky a podvečerní přímořské výjevy. R.1906 odchází do Mnichova, kam ho lákají malíři německé romantické školy, kteří mají v jeho očích velký význam, zejména Arnold Boecklin. Po dokončení studií se vrací r.1909 do Taliánska. Nejprve pobývá v Miláně a v Turíně. Zde ho upoutávají rovné linie staveb s velkým množstvím soch umístěných ve výšce člověka. Chirico se přestěhoval do Florencie a r.1910 maluje své první charakteristická díla; Záhada věštby, Záhada jesenního večera. 14. Července 1911 přichází do Paříže se svými plátny , svojí Záhadou ze Saubadie. Vystavuje dílo, kterého si povšimne Picasso a Apollinaire, který se s ním spřátelí a vyhlašuje ho za nejpřekvapivějšího tehdejšího malíře. Chirico mu dělá portrét, na kterém ho zobrazil věštecky, s lebkou proděravěnou kulkou. Kvůli vojně se však Chirico vrací zpět do Taliánska a nastupuje do útvaru ve Ferrare, kde se potkává s Carlem Caraom. Architektura tohoto města s rozsáhlými bílými a pustými perspektivami je neobyčejně vhodná pro halucinace. To, co nazvali metafyzickým malířstvím, rodí se z kombinace starších prvků Chiricova světa a nové scenérie. Chirico prochází krizí, kdy upadá jeho dílo i sebevědomí. Kompozice je komplikována mnohými a rozdílnými perspektivami. Také samotné postavy, epizodické osoby podléhají novým vnitřním perspektivám. R.1918 slaví Chirico triumf na výstavě "L´ Epoca" v Římě. R.1919 je jedním z vůdců skupiny "Valori Plastici". Za svého pobytu v Římě se věnuje technickým výzkumům, které pravděpodobně způsobují u něj radikální přeměnu. Experimentuje s rozličnými starými postupy v akvarelu… Začíná dělat studijní kopie Raffaela, Michalangela a Botticeliho.

Pokračování je přístupné pouze pro registrované. Přihlaš se nebo se zaregistruj.