Baobaby

Z skolavpohode.cz

První zmínka o těchto stromech pochází až ze čtrnáctého století našeho letopočtu, kdy arabský cestovatel Ibn Battúta popisu zvláštní zavalité stromy se schopností hromadit velké zásoby vody. V následujícím století se pak příležitostně objevují zmínky o baobabech i ve vyprávění některých evropských dobrodruhů putujících Afrikou. P. Alpino je v roce 1592 nakreslil, popsal a vylíčil i některé jejich medicínské vlastnosti. Použil pro ně jméno Bahobab, které zřejmě pochází z arabského bu hibab, což znamená něco jako plody s mnoha semeny. Alpinův popis plodů pak sloužil po dalších 150 let jako jediný zdroj informací o této rostlině. Zásadní a vědecky podložené informace však přinesl do Evropy až v polovině 19.století francouzský biolog Michel Adanson, který působil na africkém kontinentu několik let. Michel Adanson navštívil Senegal, vyhotovil podrobné kresby a vypracoval pečlivý popis. Carl Linné, otec systému organismů, Adansonovu práci dobře znal, věděl, že obrovité stromy v ní nazývá baobaby, přesto ale na počest Adansona zvolil pro celý rod název Adansonia. Dnes rozlišujeme 8 druhů baobabů. Jeden (ten nejpopulárnější) roste v subsaharské Africe a odtud byl člověkem rozšířen i do řady dalších tropických končin světa včetně Madagaskaru. Druhý obývá nevelké území na severozápadě Austrálie. Ostatní druhy rostou jen na Madagaskaru. Vyskytují se vždy spíše v sušších oblastech v opadavých a poloopadavých tropických lesích nebo savanových formacích. Široce rozšířený a ekologicky zřejmě nejtolerantnější druh A. digitata dává přednost otevřeným savanám a přežívá místy i v extrémních podmínkách afrických pouští. Madagaskarské druhy mají raději spíše zapojené porosty suchých lesů a v otevřené krajině se dnes vyskytují hlavně díky činnosti člověka, který lesy kácí. Ve všech oblastech, kde baobaby rostou, se střídají suchá a deštivá období.

Pokračování je přístupné pouze pro registrované. Přihlaš se nebo se zaregistruj.