Aischylos - Oresteia

Z skolavpohode.cz

Období řeckého klasického dramatu antické doby je zhruba ohraničeno dvěma letopočty: rokem 472 př. n. l., kdy byla uvedena nejstarší zachovaná hra - Aischylovi Peršnané, a rokem 388 př. n. l., kdy měla premiéru nejmladší ze zachovaných her Aristofanových. Vznik tohoto antického dramatu je spojen s náboženskými obřady. Ale velice brzo začalo drama náboženský rámec překračovat. Opouštělo postupně půdu, na níž bylo prostředkem k uctívání bohů, a začalo využívat ke svým účelům stále větší bohatství mytologických příběhů. Významné místo v těchto náboženských obřadech měl kult boha Dionýsa. A tak se Velké Dionýzie staly jednou z největších událostí náboženského a státního života athénské obce - polis - i jednou z největších "podívaných" středověkého Řecka. V jejich rámci se také konaly soutěže dramatiků, později i herců. Vítěz byl ozdoben břečťanem, ale všichni dramatikové obdrželi i mzdu; vítěz samozřejmě největší. Toto divadlo-obřad vytvořilo velice příznivé podmínky k tomu, aby se divadlo v Řecku stalo vysoce prestižní institucí společenskou. Kněze v něm postupně nahrazoval herec a básník-dramatik krok a krokem utvářel drama jako specifický druh literatury s osobitými kvalitami estetickými. Na počátku této cesty stálo vyčlenění herce-sólisty z kolektivu chóru. Tím se zrodila první zárodečná možnost dialogu, což je výrazový prostředek, který drama nezbytně potřebuje. Na počátku to byl ještě dialog značně jednoduchý, protože "partnery" v rozhovoru byl i herec a chór. To stále ještě silně připomíná, že u počátku dramatu byl hymnus, sborová či sólová píseň k oslavě boha. Později vstoupil na scénu druhý herec a tím byly dána možnost ke vzniku rozvinutější dramatické situace, rozsáhlejšího dramatického děje jako vzájemného jednání postav. Druhého herce přivedl na jeviště Aischylos, jenž je pokládán za otce řeckého dramatu.

Pokračování je přístupné pouze pro registrované. Přihlaš se nebo se zaregistruj.