Ďábel ve Francii

Z skolavpohode.cz

Tato kniha je autobiografická, za druhé světové války byl do jakéhosi francouzského koncentračního tábora deportován i Feuchtwanger. Stačilo být přítelem Francie a mít německé občanství. Tábor se jmenoval Les Milles, byli v něm uvězněni i příslušníci cizinecké legie, bývalí důstojníci a vojáci první světové války bojující za Francii ap. Neboli málo skutečných nepřátel Francie. Museli žít ve strašných podmínkách staré cihelny, nosit cihly ze strany na stranu - jen tak, aby byli něčím zabaveni. Tvrdý řád, ale zase jen kvetl černý obchod. Čím více se blížili německé oddíly, tím větší volnost v táboru měli. Zajatce odvezli vlakem pryč. Hranice už byly obsazené a tak jeli zpět. Táborem se jim stal statek nedaleko tábora původního. Konečně měli naprostou volnost, mohli k řece, na louku, do lesa, do města do hotelu či restaurace. Chudí zajatci těžce sháněli jídlo a pití a v táboře dráž prodávali bohatým. Až na úplavici se měli velice dobře. Němci tábor vyzvali, aby vydal své zajatce. Feuchtwanger se bál nyní o život nejvíc. Zachránili ho ale přátelé - odvezli ho v diplomatském voze až ke Středozemnímu moři a pak do Ameriky. Povedlo se to především díky pomoci Feuchtwangerovy manželky.

Pokračování je přístupné pouze pro registrované. Přihlaš se nebo se zaregistruj.