Čaadajev Petr Jakovlevič

Z skolavpohode.cz

Ruský idealistický filosof a publicista. V roce 1812 byl účastníkem válečného konfliktu proti francouzskému císaři Napoleonovi I. Bonapartovi (1769-1921) a tažení ruské armády do Evropy, později nezávislý intelektuál ovlivněný Schellingem. Po vydání první ze svých knih byl prohlášen za šílence. Jeho do roku 1935 zakazované filosoficko-publicistické pojednání představuje mezník ve vývoji moderního ruského myšlení - navazuje na něj ruská filosofie 19. a 20. století (mj. Gercen, Dostojevskij a Berďajev). Ve své pesimistické koncepci ruské historie a ve svědectví o stavu národní kultury odmítl samu podstatu monarchistického řádu, v němž spatřoval příčinu duchovní a společenské stagnace Ruska. Ruskou budoucnost a eventuálně mesianistické poslání v dějinách spatřoval v přijetí katolicismu (s důrazem na organizující roli církve) a zejména ve všestranném osvojení západní kultury. Vystupoval jako představitel zapadniků, později pod vlivem slavjanofilů zaujímal kritičtější postoj k údajně neduchovní západní civilizaci.

Pokračování je přístupné pouze pro registrované. Přihlaš se nebo se zaregistruj.